Předjíždět na plné čáře a vřítit se pak v plné rychlosti na sněhem zavátou silnici nemusí dopadnout dobře, i když máte trénink z Playstationu. Jenže silnice není herní konzole.
Zimní silnice mohou skýtat nemilá překvapení v podstatě kdykoli a kdekoli, velká většina rozumných řidičů proto podvědomě na svých cestách ubírá plyn i tam, kde by za teplého letního počasí nebyl důvod. Nikdy totiž nevíte, co bude čekat právě za touto zatáčkou, možná zledovatělá vozovka nebo sněhové jazyky z polí. Ti, co nepatří do podmnožiny „rozumní řidiči“, se těmito „drobnostmi“ nezabývají. Neb ono to většinou vyjde. Nebo to nějak dopadne. Nebo taky nedopadne. Pojďme se na jednoho takového fešáka v Leónu podívat společně.
SEAT León jako překvapivá volba emocí i rozumu
Nevím, jestli jsem se podíval na video dobře, ale v okamžiku, kdy řidič s Leonem míjí auto s kamerou, jako bych na pátých dveřích španělského hatchbacku viděl tuningovou samolepku. Mimoň nebo Milovice to zřejmě nebyly, ale i celkové vzezření auta mi po těch letech spíše nasvědčovalo tomu, že tady se nosí čepice kšiltem dozadu. A „brácho“ se říká za každým druhým slovem a „mám to pod kontrolou“ za každou druhou větou. Jak vidno, ne vždy to nutně musí být pravda.
SEAT Leon za to ale opravdu nemůže. A je to vcelku oblíbená volba mladých, z každého (naplno projetého) kilometru se radujících chlapců, jimž po studiích zkrátka na vytoužené starší GTI/GTD nezbylo (nedávno o něm psal kolega, jeho článek přikládám výše), a tak vezmou za vděk i starším Leonem. A je to celkem chytrá volba: to auto není o tolik horší, o co bývá levnější od svých německých bratrů a sester z jednoho koncernu. A když se dobře hledá, můžete najít i opravdové klenoty.
Kdysi koncern nešetřil špičkovou technikou s třemi písmeny
Svého času totiž SEAT (čili VW) pod kapotu vrcholných verzí Leonu dával TDI ve verzi se 110 kW výkonu, a především pohonem všech kol. Jinými slovy, najít tohle auto v zachovalém stavu, máte „povoz“, se kterým se dá jezdit mezi 5–6 litry „na sto“ a na německé dálnici vám přitom bez problému ukáže na tachometru číslovky začínající dvojkou. V zimních měsících potom poskytne patřičnou dávku jistoty, kdyby náhodou bylo třeba. Jeden nikdy neví, co vás na silnicích v zimě může potkat.
Zřejmě už nezjistíme, jaká že to verze Leónu byla hlavním (a smutným) hrdinou v tomto videu. Pravděpodobně se však pohonem všech kol nepyšnila, nebo zkušenosti řidiče nebyly na takové úrovni, případně nebyly na kolech kvalitní zimní gumy – kdo ví. Možná kombinace všeho dohromady. Smutnou pravdou totiž zůstává, že rozjetý León poté, co se konečně z lehce nelegálního předjíždění zařadí zpátky, překvapí za zatáčkou celkem masivní sněhové jazyky naváté z polí.
To už tak v zimě zkrátka bývá. A přesně takto za zatáčkou, kde se otevře krajina, kde pole těsně sousedí se silnicí a kdy stačí při intenzivnějším větru několik hodin na to, aby půlka silnice byla bílá. Jako přesně v tomto případě. Pokud jedete pomalu a opatrně, zaregistrujete sníh s dostatečným předstihem a většinou jej bez problémů projedete, v zásadě s čímkoli. Pokud se ale řítíte o kus rychleji, než rozum káže, právě jste dokončili předjíždění a sníh se náhle zjeví před vámi, bývá zle.
WRC na Playstationu není žel WRC na silnicích
Ono ne každý se jmenuje Peter Solberg, Sébastien Loeb nebo Sébastien Ogier, když jsme u těch „Sebů“. Nebo Kalle Rovanperä, ať to trochu vyvážíme i od Francie na sever. Zkrátka borci, pro něž je rychlá jízda na sněhu běžnou kratochvílí. Jenže: oni u toho sedí ve speciálech, co vždy „hrabou čtyřmi“, na kolech mají v těchto podmínkách často hřeby a opravdu, opravdu je jejich piloti mají pod kontrolou. Neb je to jejich denní chleba. Na soutěžích, nutno dodat.
Troufnu si totiž tipnout, že nikdo z výše uvedených mistrů WRC by se „v civilu“ takto nesmyslně na onen sníh nevřítil. Zkrátka umí předvídat a moc dobře vědí, jak umí být zima zrádná. A to by přitom pravděpodobně opravdu ve starém SEATu nejeli, nemají to zapotřebí. Ponaučení je tedy více než zřejmé: jezděte v zimě raději o kus pomaleji, než byste na stejném úseku jeli v létě. Dávejte pozor za zatáčkou. A určitě nepředjíždějte na plné čáře.
Mohlo by se vám to vrátit rychleji než ta nejrychlejší karma. Hodně šťastných kilometrů na suchu, na mokru i na sněhu vám přeje celá redakce AutoŽivě.cz!