Jak správně projíždět automobilem kaluže? Ideální je do těchto malých vodních nádrží vůbec nevjíždět.
Během roku se pro majitele vozu a řidiče mění povinnosti, jinak se musí motorista chovat k auto po zimě, jindy v létě. A jinak se s autem jezdí během letních veder, odlišně od času zimy a sněhu. I podzimní čas sebou nese určitá specifika, patří mezi ně sychravé počasí spojené s častými a silnými dešti. Během deště se tvoří louže a ty jsou pro automobil nebezpečné. Dochází k poškozením aut a mechanici mají výdělek z relativně zbytečných kolizí.
Voda a bahno jsou pro automobily problém
Louže představuje pro auto značné riziko a nejde o vodu, větším problémem je hloubka. Může být větší, než by se mohlo zpoza volantu za jízdy jevit a vjet do kaluže, která na první pohled vypadá nevině, se může hrubě nevyplatit. Že je vzdálenost od hladiny ke dnu větší, než řidič předpokládal, zjistí až ve chvíli nepříjemného nárazu. A pak samozřejmě voda.
Snad ve všech běžných autech je přívod vzduchu situován dopředu, je umístěn v oblasti chladiče. Při průjezdu louží může voda vniknout do sání vzduchu a způsobit nepatřičné rázy v motoru. Voda na rozdíl od palivové směsi nehoří a když se dostane do válců, zničí písty a cívky. V hluboké louži může voda zasáhnout převodovku, offroady jsou obvykle mimo riziko, všechna ostatní auta s nízkou světlou výškou jsou v přímém ohrožení.
Jízda kaluží představuje řadu rizik poškození
Pří průjezdu kaluží může dojít k zanesení brzdových kotoučů, brzdových destiček a dalších komponent a prostor blátem a jinými nečistotami. Ty se mohou uvolnit ze dva kaluže do jinak čisté vody. Auto může nabrat například drobný štěrk do míst, kde má být čisto pro správné fungování systému nebo protože při znečištění dojde po čase ke korozi či prohnívání materiálu. V neposlední řadě je louže místem, kde může dojít k aquaplaningu.
Ten může nastat v situacích, kde auto jede příliš rychle a voda se nestačí z pod kola odvalovat. Voda pod pneumatikami nestačí unikat, mezi kolem a silnicí vznikne vrstva vody, na které pneumatiky začne klouzat. Zde sice nehrozí poškození auta v přímém kontaktu s vodu, ale může, vlivem neovladatelnosti, dojít k dopravní nehodě. Doporučuje se v silném dešti a v kalužích nejezdit rychlostí nad 70 km/h.
Kromě přímého poškoze existuje riziko aquaplaningu
Na dně louže mohou být velké jámy, to už bylo řečeno, ale také odtokové kanály s vyčnívajícími kovovými přesahy, poklopy. Ty jsou schopné prorazit pneumatiku, v horším případě po ostrém kontaktu také poškodit disky kol. Ztráta registrační značky je jen malicherností vzhledem k tomu, jak drahé a náročné servisní úkony a opravy mohou po průjezd louží nastat. Existuje nějaký návod, jak projet louži, odhadnout hloubku, zjistit, co je pod hladinou?
Odpověď je jednoznačná, ne. Pokud jede řidič v místech, kde to nezná a blíží se ke kaluži, nejlepší je kaluž objet. Musí-li projet, tak ideálně po okraji a ne středem, kde může být velký výmol. Pokud je nevyhnutelný průjezd středem louže, pak pomalu, zvolna, pokud by mělo dojít k rázu do hloubky. Na jedničku, s vytočeným motorem, kdy nedojde k proniknutí vody do výfukového systému. Ideálním řešením je do kaluží vůbec nevjíždět.