Ukazatele změny směru slouží jen a pouze k jedné jediné věci. Řidiči ignorují zákon o komunikacích a blikají si tak, jak chtějí.
Zapnout ukazatel změn směru, lidově řečeno blinkr, je snadné, stačí ťuknout do páčky spínače. Někteří téměř nepoužívají blinkry, což je samozřejmě chyba. Jiné mistři volantu naopak používají ukazatel směru nad rámec povinnosti. Předpokládají, že všichni ostatní na silnici chápou signalizaci, která nemá žádnou oporu v zákoně a umí na ni reagovat.
Používat blinkry jinak než při změně směru nelze
Používání ukazatelů změny směru, lidově řečeno blinkrů, podléhá zákonu o komunikacích. Jakkoli by se mohlo zdát, že zablikat může řidič kdykoli a jak se mu zachce, opak je pravdou. Zákon nařizuje, že řidič, který při předjíždění vybočuje ze směru své jízdy, musí dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit řidiče jedoucí za ním. A že musí dát znamení o změně směru při předjíždění cyklisty. Nic víc, nic míň.
Zjednodušeně řečeno lze prohlásit, že řidič musí dát znamení blinkrem vždy, když mění směr. Problémem je, že řada řidičů neumí ukazatele směru používat a bliká třeba při opouštění zatáčející hlavní silnice za jízdy rovně. Jinak, než při signalizaci změny směru, by řidič blinkry neměl vůbec používat. Motoristé však aktivují směrovky i k vzájemné komunikaci, existuje několik jednoduchých signálů.
Vlevo bliká dálniční pirát, vpravo ohleduplný sympaťák
Typickým nesprávným použitím je trvalé zapnutí levého blinkru při jízdě po dálnici. Řidič, který chce předjíždět, zapne levý blinkr, přesune se do levého pruhu, předjede. Pak se ale nezařadí, jede v levém pruhu, levý ukazatel nechá blikat. Když dojede vůz před sebou, stále bliká. Naznačuje, že by mu pomalejší auto mělo vyklidit cestu a umožnit mu předjetí. Levou blikačku vůbec nevypíná.
Naopak směrovkou vpravo řidič naznačuje autu za sebou, že je možné ho předjet. Toto je velmi ošemetná a nebezpečná záležitost, existují dva případy. Ten první, že jedou dva řidiči, kteří cestují spolu, za sebou ve dvou autech. Ten první může naznačovat tomu za sebou, že může předjíždět i do zatáčky, do které zatím nevidí. Problematické už je to pro kolnu třech a více aut, taková signalizace může způsobit, že začne předjíždět více aut, než je bezpečné.
Jízda v koloně sebou nese riziko, i s blikáním
Druhý případ je signalizace možnosti předjetí u vzájemně neznámých řidičů. Když jede řidič s autem pomalu, například kvůli technické závadě či nákladu, a signalizuje řidiči za sebou, že může předjíždět i v místě, ze kterého nevidí dopředu. Zde nemá ten druhý v řadě nikdy, opakujeme nikdy, jistotu, že jde o signalizaci volného prostoru pro předjíždění. Může jít o náhodný dotyk páčky směrovky.
Dojede-li rychlé osobní auto pomalou dodávku s návěsem a ta zabliká doprava, může to být skutečně gesto, že je bezpečné předjetí. Je rozdíl ale mezi dodávkou a jiným prostředkem! U traktoru s taženým valníkem či nástavbou je riziko, že bliká vpravo, protože bude odbočovat ze silnice na pole. Nejde o signál pro druhého řidiče. Ten může být zaskočen, že traktorista najednou zpomalí a místo volného místo k předjetí si nadjede do protisměru pro lepší manévr.
Blinkry jako poděkování jsou v nesouladu se zákonem
Chybné použití blinkrů, respektive výstražného znamení oběma blinkry? Řidiči je ukazují, když se snaží při tažení auta na laně říct „pozor, vlečeme auto.“ Chyba! Jednorázový signál výstražným zařízením neříká ostatním řidičům nic důležitého. Je třeba i v ve vlečeném autě používat blinkry jako ukazatele změny směru a ne strašit ostatní varovnou signalizací.
Dalším případem nesprávného pokusu o komunikaci je typicky „poděkování.“ Například za úhyb na krajnici pro umožnění předjetí. Řidič rychlejšího auta vyjadřuje sympatie tomu za sebou. A porušuje tak zákon. Stejně jako v případě poděkování za uvolnění místa pro zařazení do kolony či připojení z vedlejší na hlavní ulici. Blinkry, v žádném jiném než zákonem nařízeném případě pro signál změny směru, prostě není možné používat libovolně.