Velké rodinné auto a naftový motor jako nevhodná volba? Benzín stojí za to, vyšší spotřeba nevadí, hlavně že jsou děti spokojené
Auto z doby, kdy rodinná auta ještě nemusela být elegantní, frikulínská a neodkazovala na „aktivní životní styl“. Je třeba si nalít čistého vína, Renault Espace je dodávka. Skoro dodávka, k naplnění daného výrazu mu chybí neurvalé jízdní vlastnosti, nijaká výbava a přímočarý přístup. Je to velké MPV schované do dodávkového tvaru s maximem rodinné výbavy. A komfortu, který člověk se svými blízkými na cestách potřebuje.
MPV upadlo v zapomnění, což je škoda. Rodina na to doplácí
Značnou nevýhodou je, že už se nevyrábí. Model, který se dnes jmenuje Espace, je obyčejným SUV. Už předchozí Espace původní MPV připomínal jen vzdáleně. Jako ojetina je tak Espace této ročníkové linie vyhledávaným rodinným automobilem, byť zub času se do něj zahryzává víc a víc. Čtvrtá generace přinesla jako nová několik změn v porovnání s předchozími verzemi. Výraznější elektronické komponenty, dlouhé servisní intervaly a specifický výběr motorů udělaly z tohoto MPV zajímavý vůz. Ten se ale na druhotném trhu nemohl vyvarovat určitých problémů.
Na rozdíl od předchozích generací se tento Espace vyráběl přímo u Renaultu, což mělo ovlivnit kvalitu výroby. Stalo se. Ale ne tak, jak by jeden očekával. Model zdědil některé problémy z minulosti a přidaly se další. Elektronické vymoženosti, zejména startovací karty, byly sice průkopnické, ovšem ve spolehlivosti dost pokulhávaly. Servisní intervaly byly pro některé motory, zejména čtyřválcové diesely, extrémně dlouhé, až 30 000 km.
Auto se špatnou historií se prodraží, servis je základ
To se projevilo zejména na odolnosti klikových hřídelí, které mohly mít problémy s přílišným opotřebením. Specifickým neúspěchem byl vrcholný třílitrový diesel od Isuzu, který měl problémy s chlazením a deformací bloku. Motor, který doporučujeme, je 2.0 Turbo, 125 koní; pro ojetý Espace se zdají být vhodnější zážehové agregáty. U těch není tak široké spektrum potenciálních rizik a budoucích problémů.
Základní atmosférický čtyřválec 2.0 16V je pro těžký vůz výkonem nedostatečný. Je pravým opakem šestiválce 3.5 V6 původem z Nissanu. Motor z 350Z pod kapotou MPV? To chcete jen na chvíli, do první nevolnosti posádky a nepříjemně častého tankování. Agregát je v nabídce vzácný a zbytečný. Kompromisem je čtyřválec 2.0 Turbo. Jde o dostatečně pružný a stále relativně jednoduchý, spolehlivý motor se spotřebou kolem 10 litrů na 100 km.
Modernizovanou verzi se 125 kW lze doporučit zejména pro její použití ve vycizelovaném faceliftu. Vyšší spotřeba je kompromisem vzhledem k nákladům na servis u nespolehlivých naftových motorů. Z dieselů jsou přijatelné především starší a slabší 1.9 dCi, s častějšími kontrolami a výměnou oleje po 15 000 km. Také 2.0 dCi je solidní volbou, s nižším procentem poruch v porovnání s ostatními. Ovšem čtyřválec 2.2 dCi patří k nechvalně proslulým motorům, které mohou mít problémy.
Poruch je víc než dost, žádná z motorizací není bez chyby
Mezi typické závady patří poruchy převodovek – platí pro manuál i automat. Časté jsou závady vstřikovačů u dieselů. Hrozí přehřívání motoru u verze 3.0 dCi, uvolnění vložek válců a tlakování do vodního okruhu. To je neopravitelná závada, jediným řešením je kompletní výměna pohonné jednotky. Rizikem jsou přidřené motory 1.9 dCi a 2.2 dCi s dlouhými intervaly výměny oleje. Selhání rozvodů nebo závady EGR ventilů, u 2.2 dCi často i propálené trubky vedení plynů, nejsou ojedinělé.
První ročníky čtyřválců trpí na poruchy tlumičů torzních kmitů na pohonu pomocných agregátů. Běžné jsou nefunkční čtečky karet a poruchy elektroinstalace obecně. I tak je ale velká skupina lidí, která nedá na tradiční Espace dopustit. Výbava, detaily pro podporu rodinného života, za to (pravděpodobně) stojí. Na německém inzertním serveru je aktuálně v nabídce asi třicet exemplářů, řada z nich vypadne z výběru hned na první pohled od stolu. Ne tak Renault Espace IV Grand Espace Expression 2.0 Turbo z roku 2006 s nájezdem 88 000 km.
Servisní kniha, první majitel. Zdá se to jako narazit na zlatý grál
Auto má bohatou výbavu a motor, o kterém už byla řeč jako o vhodném. Vůz je po prvním majiteli. Jsou patrné vizuální nedostatky, ale okopaná opěradla od dětí nevadí. K vozu je sada pneumatik na výměnu, k dispozici je servisní knížka. Obrovský kufr s šestou a sedmou sedačkou je jistě lákadlem nejednoho českého kutila. Pokud by auto prošlo sítem nastaveným kompetentním technikem, dává za cenu 170 000 Kč (v přepočtu z eur) smysl. Nebude bez nákladů na servis, ale svou práci „rodinné chůvy“ bude ještě dlouhé roky dobře zvládat.