Ojeté auto jako nové stálo pakatel a lidé ho za to milovali. Dnes se na něj v autobazaru téměř nedá narazit.
Sedanům není v našich končinách v posledních letech přáno, jejich éra už dávno skončila. Vystřídaly je hatchbacky, později SUV. Nicméně určitou popularitu u nás Renault Fluence měl, a to pro svou cenu. Fluence byl, a stále je, kompaktní sedan vyráběný francouzskou automobilkou Renault. Představen byl v roce 2009 a vyráběn byl do roku 2016 v Turecku. V červenci 2016 Renault odhalil nástupce Fluence, původně pro evropský trh, Mégane Sedan IV. Kdyby nic jiného, tak co do (tradičního) jména se dal předvídat větší úspěch.
Sedan byl od začátku určen pro ty, kteří hledají to nejlevnější
Model je postaven na platformě Renault/Nissan C, ale jeho velikost se pohybuje mezi kompaktním rodinným sedanem C a segmentem vyšší střední třídy. Renault Fluence je technicky příbuzný hatchbacku Mégane Generation, Fluence jen využívá delšího rozvoru náprav. Mechanicky jde o poměrně jednoduchý vůz s dobrým předpokladem spolehlivosti i odolnosti. To bylo v prvních letech potvrzeno.
Dětských nemocí mělo auto pomálu. Šlo o občasné drobné závady na elektroinstalaci, typicky u audiosystémů. Jinak se prakticky neřešilo nic. Se stárnutím vozu se škála potíží a závad začala rozrůstat. I tak Fluence patří do té spolehlivější skupiny vozů Renault. Cena byla od začátku tlačena co nejníže a pod tímto tlakem musely ustoupit při výrobě drahé a kvalitní materiály těm ekonomicky dostupným. Takže se v kabině velmi rychle ošoupaly kožené potahy volantu. Vzácně použitá kůže na čalounění vybraných aut také praskala.
Co mělo odpadnout, už dávno odpadlo, zůstala jen mechanika
Co nedrželo „fest“, už pravděpodobně upadlo. Nicméně auto by dnes mělo po mechanické stránce stále fungovat. Protikorozní ochrana je dobrá, stejně jako kvalita lakování karoserie. Jaké jsou typické závady? Mimo těch, které už byl zmíněny, to mohou být vůle ve spojovacích tyčích řízení u vozů s vyšším nájezdem. Obě atmosférické benzínové verze, častěji 1.6 16V, mohou mít potíže přesuvníku variabilního časování ventilů. Jsou zde závady zapalovacích cívek u benzínových variant a opotřebené dvouhmotové setrvačníky u nafťáků s vyšším nájezdem.
Sporadicky se mohou objevit závady klimatizace, netěsnosti, vadné kompresory či jejich spojky. Jaký doporučit motor? Nejčastější pohonnou jednotkou je benzínová šestnáctistovka, vždy s proměnným časováním ventilů. Právě s ním může být občas problém, viz zmíněný přesuvník vačkového hřídele. Ten se časem umí vydřít, ztratí těsnost, začne rachtat a následně přestane fixovat vačkový hřídel v příslušné pozici. Oprava by se měla vejít do deseti tisíc korun.
Nabídka na webu není velká, diesely se počítají na prstech ruky
Diesely jsou zastoupeny zejména průběžně modernizovaným motorem 1.5 dCi. Je třeba se vyhnout původní nejstarší a nejslabší verzi s výkonem 63 kW. Ta pochází ještě z dob, kdy měl motor celkem značné problémy se vstřikovači i mechanickou odolností. Byť případy takzvaného vylágrování se u Fluence počítají v jednotkách kusů. Rozhodně trvanlivější jsou až silnější novější verze s výkonem 81 kW, později i 70 kW. Motor, který lze doporučit, je 1.6 dCi s výkonem 96 kW, je to v rámci nabídky nejsilnější diesel. Dá se v rámci třídy mluvit o jeho spolehlivosti. Prokazatelně jezdí hbitě, tiše a úsporně s průměrnou spotřebou 5 l/100 km.
Nabídka na německém inzertním serveru není velká, něco málo přes sto aut. Stačí zadat filtr na naftové motory a ve výběru budou jednotky kusů. Silnější diesel, který doporučujeme, je na prodej asi ve třech exemplářích. Víc nic. Ten, kdo chce naftu, musí koupit třeba stroj z roku 2010 za 110 000 Kč v přepočtu. Má čtyřválec 1.5 dCi s výkonem 81 kW a nájezd 171 000 km. Stav kabiny odpovídá nájezdu a tomu, co bylo uvedeno výše. Čalounění je odřené, a nejenom to. Výbava tady je, a pokud postačí, auto možná dokáže někoho uspokojit. Toho, kdo kouká na cenu a nijak moc nehledí na estetičnost a kvalitu.