Válečný konflikt na Ukrajině je politické téma a já se politickým tématům nevěnuji. Jakkoli mohu mít soukromý názor na Ukrajinu a Rusko a mám ho, nemyslím si, že bych ho tady měl ventilovat. Nejsem politický komentátor, mohu mluvit jen ze zkušenosti osobní. A jako dítě narozené hluboko v totalitním režimu vím jediné – že Rusům nevěřím ani nos mezi očima. A tím nemyslím jednoho konkrétního člověka někde na periferii Moskvy.

Válečný konflikt je tragédií, přesto na něm ale lze vydělat

Ale národ jako takový. Faktem je, že konflikt je tady už několik, a stejně tak jako cítím historicky antipatii k jedné ze zúčastněných stran, ani ta druhá si mne právě nezískává. Jakkoli chápu strasti války, tak uprchlíci, kteří namísto pokory a úcty vynikají arogancí a vypočítavostí, u mne také schovívavost a pozitivní dojmy nevyvolávají. Ale jak říkám, nejsem politický komentátor, mým oborem je automobilismus. Ten se ale s nastíněným tématem prolíná. Válka na Ukrajině ukončila podnikatelské a obchodní aktivity v Rusku pro většinu evropských firem.

iZdroj fotografie: Donland.ru / Creative Commons / CC-BY-SA

To mělo dopad samozřejmě pro obě strany. Rusové přišli o nabídku západních produktů, v našem případě aut. A automobilky ztratily velké odbytiště, pro mnohé z nich zcela zásadní trhy. Touha po návratu automobilových značek, které před několika lety opustily Rusko, je snem mnoha ruských motoristů. Sen o návratu k „normálu“ na domácím automobilovém trhu je také přáním mnoha fanoušků vozů Škoda.

Ruský konkurent strčí Škodu Octavia do kapsy bohatou výbavou i extrémně nízkou cenou. Na takové nové auto Češi čekali

Škoda byla jednou z prvních značek, které si v Rusku získaly popularitu díky svým „chytrým“ autům. Málokdo ví, že v prvních dnech konfliktu na Ukrajině v únoru 2022 pracovníci ruského zastoupení české značky zorganizovali rychlou evakuaci personálu z Ruska. Tento tajný a rychlý únik z Moskvy do Petrohradu a následně přes rusko-finskou hranici byl proveden téměř jako špionážní operace. Podle ruských zdrojů bylo rozhodnutí západních a japonských automobilových značek opustit Rusko často bez ekonomického smyslu.

Múzy mlčí a vydělává průmysl na výrobu zbraní a munice

Jak to jen říct. Kdyby to bylo asi na samotných automobilkách, k odchodu by nedošlo. Ale politické rozhodnutí padlo. Korejské značky se ukázaly jako pragmatičtější, ale i ony byly nakonec nuceny následovat západní konsensus. Postupem času se ukázalo, že ztráta ruského trhu a předání pečlivě budované sítě výroby, prodeje a servisu automobilů čínským značkám, „uprchlíky“ příliš nepotěšila. Těmi uprchlíky teď samozřejmě nemyslím Ukrajince v Čechách, ale evropské značky, které se stáhly z ruského trhu. Co se stalo?

iZdroj fotografie: Svetlov Artem / Creative Commons / CC-BY-SA

Uvolněné místo zabrali výrobci zejména z Číny a Indie. Některé značky se nyní snaží alespoň částečně vrátit na ruský trh prostřednictvím různých oklik. To je ale třeba zase chápat jinak, než že by oficiální zastoupení ignorovala sankce a pokoušela se proniknout zpět do Ruska. Jde povětšinou o aktivity na šedém trhu. Podle ruského zdroje prý Škoda, jako oblíbená značka mezi ruskými motoristy, plánovala neoficiální návrat na ruský trh začátkem letošního léta. V Kostanaji v Kazachstánu byl nedávno otevřen závod Allur.

Když to nejde rovnou, tak to může jít oklikou. A značka jen kouká

Ten se zaměřuje na montáž vozů Octavia a Kodiaq. Kapacita tohoto závodu převyšuje potřeby kazašského trhu. To prý naznačuje, že podnik plánoval rozsáhlé dodávky do Ruska, protože obě země jsou členy celní unie. Tyto vozy již začaly proudit do Ruska v režimu odepisování komerčního sběru šrotu ve výši 306 000 rublů, protože mají motory s objemem menším než dva litry. Nicméně existují spekulace, že od 1. července by mohla být česká auta dovážena do Ruska pouze po úplném zaplacení cla, podobně jako je tomu nyní u aut z Kyrgyzstánu.

Pokud se to potvrdí, kazašská Škoda by se stala nekonkurenceschopnou. Navzdory těmto komplikacím je na ruském trhu stále mnoho modelů Škoda dovezených z Číny, které si lidé aktivně objednávají a kupují. Čínský Kodiaq s dvoulitrovým motorem o výkonu 220 koní stojí přibližně 5 milionů rublů. To je v přepočtu asi 1,3 milionu Kč. Superb s motorem 1,4 litru a výkonem 150 koní se pohybuje mezi 3,6 až 4 miliony rublů, což je přiměřené moderním cenám podobných vozů v Rusku. Octavia 1.4 dovezená z Číny je dostupná za cenu v přepočtu 730 000 Kč.

Čínské modely do Ruska mohou, tak proč je nekupovat, že?

Tak a teď je otázkou, zda je toto vůbec pravda. Jakkoli vycházím z poměrně frekventovaného a známého ruského zdroje, stále nemohu potvrdit, že jde o zdroj seriózní. Také nevím, jestli to, co zdroj tvrdí, je skutečně pravda. Jakkoli určitou logiku to dává. Zdroj vyvozuje, že „tato situace ukazuje, jak automobilky hledají způsoby, jak se vrátit na ruský trh, i když to vyžaduje obcházení sankcí a celních bariér“. 

iZdroj fotografie: Dinkun Chen / Creative Commons / CC-BY-SA

Škoda, která byla jednou z prvních značek, které se v Rusku staly populární, se snaží znovu získat své místo na trhu prostřednictvím montáže vozů v Kazachstánu a jejich následného dovozu do Ruska. Tato strategie by mohla být úspěšná, pokud se podaří vyřešit otázku celních poplatků. Je to ale jen spekulace. Já bych to viděl spíš tak, že pokud do Ruska proudí automobily západních značek, je to prostřednictvím spekulantů a soukromých importů. Právě z asijských států. Neumím si představit, že by automobilky dělaly něco EU za zády. Mohu se ale mýlit.