Motorista musí dávat najevo při jízdě, co chce udělat, kam chce jet. Je to základ, podstata toho, aby nedocházelo k dopravním nehodám. A jednoduchým prostředkem, jak dát okolí vědět, kam pojedu, jsou ukazatele směru. Dnes typicky takzvané blinkry. Historicky to bylo sice jinak, ale stále šlo o to informovat ostatní řidiče o směru jízdy. V počátcích silničního provozu se řidiči při změně směru jízdy spoléhali především na gesta rukou.

Ukázat, kam řidič jede, je základ a podstata bezpečné jízdy

Postupem času začala některá vozidla být vybavována mechanickými ukazateli směru, které se vyklápěly, a později se objevily kombinované mechanicko-světelné a čistě světelné ukazatele. Povinnost vybavit motorová vozidla směrovými ukazateli byla v českých zemích zavedena v roce 1939 a tato povinnost se vztahuje i na přívěsy motorových vozidel. Naopak jízdní kola, ruční vozíky a ručně potahová vozidla obvykle ukazateli směru vybavena nejsou. Dnes je nejběžnějším způsobem signalizace změny směru jízdy použití směrových světel.

iZdroj fotografie: Ondřej Komárek pro AutoŽivě.cz

Tyto světelné ukazatele, obvykle oranžové blikající svítilny, jsou umístěny na přední i zadní části vozidla na pravé i levé straně, aby byly viditelné i z boku. Budete se možná divit, ale i dnes lze dávat znamení o změně směru rukou. To, pokud vozidlo není vybaveno směrovými světly nebo v případě jejich poruchy. Paže natažená do strany signalizuje změnu směru na tuto stranu, zatímco paže ohnutá v lokti směrem nahoru signalizuje změnu směru na opačnou stranu. Nechci tady teď kázat o historii nebo zmiňovat výjimky, jakkoli jsou zajímavé.

Blinkr neznamená přednost v jízdě. Řidiči neumějí používat ukazatele o změně směru, kontroverzní video mluví za vše

Jde o to, že i když je používání směrovek při jízdě je často považováno za triviální záležitost, v praxi se ukazuje, že i tak jednoduché úkony mohou být pro řidiče zdrojem nejasností a chyb. Jednak je třeba používat směrovky tehdy, kdy je to nutní a povinné. A za druhé, používat je správně. Znamení o změně směru jízdy se podle § 30 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, dává vždy při změně směru jízdy, při vybočování ze směru jízdy, nebo jestliže to vyžaduje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.

Zatáčka není změna směru, pozor, tam se nebliká

Obvyklý výklad však je, že zatáčka na komunikaci se za změnu směru jízdy nepovažuje, nachází-li se mimo křižovatku. To je mimochodem také zajímavé téma, ale to si nechám na jindy. Křižovatky silnic mají různá provedení a tvary a v praxi často setkávám s tím, že motoristé používají směrová světla nesprávně. Dobrými příklady jsou křižovatky do tvaru písmene X, kde ale hlavní komunikace zatáčí. Řidiči blikají, i když jedou rovně. Mají pocit, že musí blikat, když opouštějí hlavní silnici.

iZdroj fotografie: Ondřej Komárek pro AutoŽivě.cz

Jedna z mnoha takových křižovatek je třeba na Praze 4 v ulici Sulická nad kojeneckým ústavem. Dalším problematickým místem jsou pak nájezdy na dálnici. Skutečně jako komplikované pro řadu lidí vnímám křižovatky, na které navazují připojovací pruhy. Otázkou je, jestli tam má řidič blikat doprava nebo doleva. V praxi se setkávám s tím, že motoristé při takových nejasných křižovatkách nepoužívají žádnou směrovku.

Pokud nemají jistotu, která je správná, jednoduše blinkry ignorují. Je na místě připustit, že to v některém případě nemusí být problém, protože ostatní účastníci provozu často chápou záměr motoristy na základě jeho pozice a pohybu. Ale správné to není. Zjednodušeně řečeno by se dalo říct, že kam točíte volant, tam máte také zapnout směrové světlo. Pokud tvar dané křižovatky vyžaduje, aby řidič otočil volant doprava, zapíná směrovku vpravo.

Když nevím, tak neblikám? Tohle je také řešení, ale špatné

Jestliže tvar křižovatky vyžaduje otočení volantem doleva, tehdy se zapíná levé směrové světlo. A jak už jsem zmínil, zatáčka není změna směru. Zmínil jsem ale připojovací pruhy a křižovatky před nimi. Pokud je křižovatka a hned na ni navazuje připojovací pruh, často vidím, že řidiči neví, jak blikat. Doprava, protože mění směr doprava? Nebo doleva, protože se připojuje do leva připojovacím pruhem? Povinnost dávat znamení o změně směru jízdy je výslovně stanovena pro následující případy. Jen poznámka, zákonné znění jsem zkrátil, jde o parafrázi.

Při odbočování na křižovatce nebo na místo ležící mimo pozemní komunikaci; pokud řidič musí s ohledem na rozměry vozidla nebo nákladu při odbočování vpravo vybočit ze směru své jízdy vlevo, dává vždy jen znamení o změně směru jízdy vpravo. Při přejíždění z jednoho jízdního pruhu do druhého a při přejíždění z vyhrazeného jízdního pruhu do přilehlého jízdního pruhu. Když řidič na křižovatce odbočuje doprava, musí blikat doprava.

Jenže klíčovou roli hraje existence připojovacího pruhu. Platí, že je-li pro zařazování do průběžného jízdního pruhu zřízen připojovací pruh, odbočující řidič jej musí použít. A při přejezdu do průběžného pruhu má použít směrovku doleva. Je to tedy vlastně jednoduché. Řidiči ale často chybují, rychlým redakčním průzkumem jsem zjistil, že občas v takové chvíli tápe 78 % dotazovaných motoristů. Řidič v místě, kde odbočuje doprava, použije blinkr doprava. A vzápětí použije blinkr doleva, když se dostane do připojovacího pruhu. Blikat pouze vpravo nebo pouze vlevo by bylo nesprávné.