Málokterá značka má víc italskou DNA, než Alfa Romeo. Stovky vyhraných velkých cen, stovky modelů. Časy se mění, DNA Alfy končí a další modely na tradici nenavážou.
Nejsme si popravdě v redakci nikdo jist tím, že právě tohle je ta správná cesta k záchraně legendární automobily. Ale je nám také naprosto jasné, že názory několika pomatených petrolheadů z Prahy nebudou nikoho v Turíně, kde Alfa sídlí, zajímat. A kdybychom náhodou chtěli bivakovat pod okny CEO Alfy Romeo Jeana Philippa Imparata s transparentem „Nedovolte změnu DNA Alfy Romeo!“, tak na nás zavolá Carabinieri. A ti by nejspíš přijeli – ano, v benzínové Alfě.
Zásadní změna pod tlakem
Přeci jen by nás však zajímalo, jak velký tlak musí být na někoho vyvíjen, aby zavrhnul desetiletí trvající sportovní a automobilovou tradici a rozhodnul o postupném zastavení výroby spalovacích motorů a přechodu na elektrifikaci. Případně o potupném, to možná bude přesnější. Chápeme. Brusel, emise, normy, peníze, akcionáři, Stellantis, naštvaní akcionáři, dozorčí rada, pád akcií, insolvence, bankrot, exekuce. Aby se ty poslední kroky v dohledné době nestaly, je potřeba se přizpůsobit. Těžké časy.
Ale stejně mi to nedá, speciálně s jednou vzpomínkou, které mi teď vytanula na mysli. A jasnou otázkou pro vás: co se vám vybaví, když se řekne šestiválec Alfa Romeo? Jediné slovo. Busso. Italský motorář par excellence, autor legendárního „třílitru“, z jehož zvuku se alfistům ježily chlupy na zátylku. A nejen jim. Kdo měl někdy Alfu s tímhle motorem, bude z elektro změny rozčarovaný možná víc, než kdokoli jiný. Usednout za volant a slyšet bzučení? Madonna mia.
DNA v posledním šroubku a ventilku
A i když jste neměli Busso, a měli jste „obyčejnou“ Alfu 156 JTD, nebo 147, nebo MiTo, nebo Giulettu… Pořád jste cítili geny, jaké si tahle značka nese s sebou už odedávna. Jako jednu z největších roztomilostí jsem vnímal to, jak u Alfy pojmenovali jejich sdružený ovladač jízdních režimů: DNA. Ano, lépe to nešlo. Dynamic, Natural, All Weather. Ale taky celá genová banka za ty roky, kterou zvuk a vůně benzínu (méně už nafty) určovala ze všeho nejvíc. Nejsem si jist, že to syntetický zvuk z repro nahradí.
V tomto roce představená nádherná Tonale může být jednou z posledních, která bude kromě elektro a hybridní verze nabízet i spalovací motor „bez ničeho“. Pokud uvažujete o nové Alfě, podumal bych o Giulii, která speciálně v Quadrifoglio verzi naplňuje onu DNA bezezbytku. Samozřejmě, s ohledem na svoje výkony není úplně nejlevnější, ale pohon zadních kol má každá, i ta nejlevnější naftová. Anebo Tonale, pokud vaše srdce tíhne k SUV. Možná, že to budou poslední Alfy, kde genová informace v DNA zůstane zachována.