Platit, platit a platit. Když řidič sedne za volant, musí sáhnout do kapsy, a pokud to neudělá, přijde další placení, pokuta.
Chorvatsko je oblíbenou destinací, kam každý rok o prázdninách míří desítky tisíc českých turistů. Je to takové klišé. Po strop zavazadly nacpaná Škoda Octavia kombi s motorem 1,9 TDI. Taška plná smažených řízků na cestu a konzerv na samotný pobyt. Jak to mám já? Jinak. V Chorvatsku jsem byl jen jednou, letecky, a po pravdě mě jako dovolenková destinace tato země nijak neláká. Vás možná ale ano, pak nejspíš víte, že bez jedné věci do Chorvatska nedojedete. A tou je dálniční známka.
Dálniční známka dnes už jako známka ani nevypadá, je online
Tu českou má pravděpodobně každý, kdo jezdí u nás autem a neomezuje oblast dojezdu pouze na město, v němž bydlí. Ale jinak, až na výjimku, je třeba platit dálnice, ať už vyjedeme přes státní hranice kamkoli. Onou výjimkou je Německo. Jakkoli tam chtěla už před lety kancléřka dálnice zpoplatnit, tedy pro zahraniční řidiče, neprošlo to. A i nadále jsou dálnice v Německu zadarmo. Tedy pro řidiče osobních aut, ti s automobily nad 7,5 tuny platí mýtné.
Se zmiňovanou Octavií tak v Německu nemusí nikdo nic platit. Všude jinde – dobrá, výjimky jsou i v jiných státech, ale nejde o naše přímé sousedy – je důležité mít přehled o cenách dálničních známek a mýtného. V různých evropských zemích se náklady na dálniční poplatky značně liší. V roce 2024 se ceny v některých zemích mírně zvýšily, ale zavedení jednodenních dálničních známek v několika státech nabízí možnost ušetřit při krátkodobých průjezdech.
Do Chorvatska nejezdím, ale mám rád Maďarsko. Tam už upustili striktně od papírové dálniční známky, není třeba lepit kupon na sklo. Dálniční poplatek se dá uhradit i online, předem. Je ale nutné zaregistrovat se do jejich systému a teprve pak známku zaplatit. Na Slovensku, přes které se do Maďarska obvykle jezdí, je to podobné jako u nás. Platit se dá online a bez registrace. Řidič zadá jen údaje o vozidle, SPZ, zaplatí a je to.
Někde je stále papírová, jinde stačí zaplatit a vyjet na dálnici
Do Maďarska přes Rakousko? I tady se za dálnice platí. Maďarsko nabízí elektronické dálniční známky s cenami od 5 150 forintů, to je asi 323 Kč, za jednodenní známku po 67 260 forintů (4 217 Kč) za roční známku. Rakousko, které používá jak elektronické, tak nalepovací známky, účtuje 8,60 eur (213 Kč) za jednodenní známku, 11,50 eur (285 Kč) za desetidenní, 28,9 eur (716 Kč) za dvouměsíční a 96,40 eur (2 388 Kč) za roční známku.
Slovenská známka je elektronická. Desetidenní vyjde na 12 eur, to je asi 297 Kč, měsíční na 17 eur čili 421 Kč a roční 60 eur, tedy asi 1 486 Kč. Pokud tedy vyjede řidič přes české hranice, může hned za nimi při policejní kontrole narazit. V případě neuhrazeného poplatku ho čeká pokuta. Při konfrontaci s rakouskými policisty hrozí v extrému i znepojízdnění vozidla. Ne, nezapomněl jsem na Polsko, tam se platí na vybraných dálnicích a jde o A1, A2 a A4.
Někde se neplatí za dálnice, ale třeba jen za mosty a tunely
Jak je to v jiných zemích, typicky oblíbených pro evropské prázdninové cestování? V Bulharsku pozor, tam je nutná známka nejen na dálnicích, ale také na většině hlavních tahů. Ceny elektronických plateb se pohybují v přepočtu od 114 Kč za víkendovou známku po 1 100 Kč za roční známku. V Rumunsku je možné zakoupit sedmidenní dálniční známku v přepočtu za 75 Kč, měsíční za 174 Kč, čtvrtletní za 322 Kč a roční za 694 Kč.
Slovinsko účtuje za sedmidenní známku cca 396 Kč, za měsíční 793 Kč a za roční 2 910 Kč. Ve Švýcarsku se používají nalepovací známky, roční stojí cca 1 043 Kč. Platí se ale i jinde, někde plošně, jinde za vybrané dálniční úseky nebo třeba jen za průjezd tunely či mosty. Tak jako to má Nizozemsko. Norsko zpoplatňuje právě všechny dálnice a vybrané tunely, Černá Hora kasíruje za průjezd tunelu Sozina, Dánsko si účtuje za přejezd dvou hlavních velkých mostů.
Francie to má plošně, v přepočtu 250 Kč na 100 kilometrů plus některé mosty a tunely. Nějakou formu platby mýtného pro osobní auta mají Švédsko, Island, Itálie, Makedonie, Řecko, Portugalsko, Srbsko a Španělsko. Neplatí se v Pobaltských republikách, na Ukrajině a v Monaku, zdarma má dálnice Finsko a Lucembursko.
A co na začátku článku zmiňované Chorvatsko? Tam se platí plošně v přepočtu 150 Kč na 100 kilometrů. A kdyby někdo náhodou zapomněl, zdražovalo se i u nás. V České republice je 1 500 Kč minulostí, nás politici zatížili nehorázným poplatkem 2 300 Kč za roční známku. Alternativně zaplatíme 200 Kč za jednodenní známku, 270 Kč za desetidenní a 430 Kč za měsíční.