Nelehký problém s dopravními předpisy ukazuje, jak dobře si řidiči pamatují teorii

Pravidla pro jízdu na víceproudých komunikacích jsou sepsaná v zákoně. Řidiči je ale často neznají a chybují, čímž způsobují autonehody.

i Zdroj fotografie: Martin Sedláček pro AutoŽivě
                   

Jízda po víceproudých komunikacích může dělat řidičům problémy. Zejména v otázce možnosti přejíždět mezi pruhy, předjíždět, či dávat přednost při přejíždění. Řešení je přitom velice snadné, stačí znát pravidla silničního provozu. Do redakce nám přišel dotaz od čtenáře pana Jiřího Krále z Prahy, který se ptal, kdo má přednost na Jižní spojce. Rozhodli jsme se zveřejnit jeho dotaz v plném znění. Skvěle totiž ukazuje, jak dobře si řidiči pamatují teorii z autoškoly v praxi.

Tři pruhy a více, kdo má přednost při přejíždění doprostřed?

„Když jedu v místě, kde jsou tři pruhy, a najednou dvě auta chtějí přejet do prostředního pruhu, kdo má přednost? Ten, kdo jede z pravého nebo z levého pruhu?“ Smutná věc je, že se na to tazatel vůbec ptá. Jde o o základní informaci, kterou by měl každý znát už z autoškoly. Neznalost dokumentuje to, že řidiči neovládají předpisy. A není divu, že pak chybují a způsobují autonehody. Boční náraz přitom není nijak neobvyklý. 

iZdroj fotografie: Martin Sedláček pro AutoŽivě

„A mohu jet v jakémkoli pruhu nebo musím jet v tom pravém?“ ptá se dále čtenář Jiří, „Vadí mi, když chci jet v nejrychlejším pruhu vlevo a tam někdo jede pomalu.“ Žádný „nejrychlejší pruh“ v obci neexistuje. Pravidla pro jízdu v jízdních pruzích obsahuje § 12 zákona o silničním provozu (zákon č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Pokud jde o jízdu na okruhu ve městě, respektive v obci, tak legislativa říká následující, viz níže.

V obci lze jet v libovolném pruhu, nejde o podjíždění

„V obci na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy smí řidič motorového vozidla užívat k jízdě kteréhokoliv jízdního pruhu; přitom se nepovažuje za předjíždění, jedou-li vozidla v jednom z jízdních pruhů rychleji, než vozidla v jiném jízdním pruhu.“ To znamená, že řidič může jet v jakémkoli pruhu. A také může jet v prostředním či pravém pruhu rychleji, než vozidla v pruhu po levé ruce.

iZdroj fotografie: Martin Sedláček pro AutoŽivě

Ohledně přejíždění z pruhu do pruhu pak zákon mluví jasně. „Přejíždět z jednoho jízdního pruhu do druhého smí řidič jen tehdy, neohrozí-li a neomezí-li řidiče jedoucího v jízdním pruhu, do kterého přejíždí; přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy.“ Zjednodušeně řečeno, neomezit znamená „nepřekážet“, a neohrozit zase „nezpůsobit nebezpečí“.

U čtyř pruhů a více platí stejné pravidlo, přednost zprava

A jak je to s předností při přejíždění mezi pruhy? Opět jednoznačně, podle zákona. „Na pozemní komunikaci o třech jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy smí řidič přejíždět z levého jízdního pruhu do středního jízdního pruhu jen tehdy, neohrozí-li řidiče přejíždějícího do středního jízdního pruhu z pravého jízdního pruhu.“

Opověď na otázku čtenáře Jiřího tedy je, že přednost má ten, kdo jede zprava doprostřed. Na komunikacích, které mají více pruhů, tedy čtyři plus, platí stejné pravidlo. Řidič jedoucí zleva doprava dává přednost. Domněnka, která někdy panuje, že „ten rychlejší, jedoucí vlevo, má přednost,“ a které zjevně podlehl i čtenář Jiří, je nesprávná. 

Umíte jezdit ve více pruzích?

Diskuze Vstoupit do diskuze
64 lidí právě čte
Autor článku

Martin Sedláček

Vyučil se automechanikem a tuto práci také dlouhé roky provozoval. Pak se na čas přesunul do oblasti profesionální dopravy, řidičák má v podstatě na vše, co se dá u nás legálně řídit. Po několika letech za volantem nákladního auta se vrátil zpět k původní profesi, kterou už dělá spíše z pozice vedoucího dílny. Má tak čas na redakční a publikační činnost i osvětu v oblasti automobilové techniky.

Zobrazit další články