Ruští vojáci umí to, co řidiči v Česku nezvládají. Tak banální věc by přitom zrychlila provoz a eliminovala kolony

Ten, kdo byl na vojně v rámci povinné vojenské služby obvykle na tu dobu vzpomíná s nostalgií jako na roky, které sice ztratil, ale zase navázal přátelství na celý život. A něco se naučil. Třeba to, co chybí mladším generacím, respekt k autoritám, schopnost poslouchat, uznávat nadřízené. Plus něco málo praktických věci do života, jinak armáda nebyla právě prototypem ideálního vzdělávacího zařízení. Co nás může naučit i dnes?

Vojna není kojná, poslouchat se musí!

Ještě dříve, než se voják během základní vojenské služby chopí zbraně, musí umět zcela elementární věc. Pochodovat. Pro rychlý přesun vojska je to nezbytné a prostředkem pro standardní přesun kompaktních vojenských jednotek, v minulosti celých regimentů, byl a je pochod. Pro nezasvěcené, není to tak, že si skupinka vojáků řekne, že se přesune z místa A do místa B a tak nějak lážo plážo se vydá na cestu a svobodomyslně dojde do cíle.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Nejprve dojde k seřazení do tvaru. A pak, a zde s dostáváme do okamžiku, který by měl být velkou inspirací pro řidiči, se pohne tvar dopředu. Na českých silnicích jsou poměrně častým jevem kolony. Některé se tvoří samovolně vlivem neplynulé jízdy, jiné existují v důsledku řízení dopravy. Padne červená na semaforu a pokud je v tu chvíli na silnici hodně aut, dojde k vytvoření kolony. Tím, že se řidiči nedokážou rychle a plynule rozjet.

Pochod je základ, nejde o atomovou fyziku

Typicky to probíhá tak, že na semaforu s červeným světlem padne zelená. První řidič zařadí rychlost a rozjede se. Toho si všimne druhý řidič a rozjede se. Toho si všimne třetí řidič, a tak dále a tak dále. Je-li reakční doba sekunda a čas na akci další sekunda, tak pátý řidič v řadě jede oproti prvnímu se zpožděním deseti sekund.  Pokud se má dát vojenská jednotka na pohod, dejme tomu v trojstupu, velitel zavelí „pochodem vchod“ a v tu chvíli udělají krok všichni vojáci v celém tvaru.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Ne první řada, pak druhá, a pak třetí. Ne, všichni se rozejdou najednou, jako jeden muž. A to je to, co řidiči neumějí. Rozjet se najednou. Učí se to každý závodník, který měří síly s ostatními jezdci na okruhu. Na startovním roštu, při startovní proceduře, ve chvíli, kdy zasvítí zelená, respektive přestane svítit červená, všichni už mají dávno zařazeno a naráz vyjedou. Nepředpokládá se, není totiž důvod, že by kdokoli neměl a nechtěl vyrazit vpřed.

Umí to kde kdo, jen čeští řidiči to nezvládají

Umí to závodníci, dobrá, to je svým způsobem elitní skupina jezdců. Umí to ale i vojáci, zvládal to kdejaký vojín se základním vzdělání, tak proč ne řidič osobního auta? I kdyby se někdo bál, že narazí do auta před sebou, lze vše zvládnout zcela bezpečně. Nečeká se, že na křižovatce bude stát řidič Škoda Fabia HTP s omezovačem v kómatu a jakmile padne oranžová, vystřelí dopředu a smete vše živé před sebou.

Stačí ale být včas připraven se zařazenou rychlostí a ve chvíli, kdy se začne rozjíždět auto vpředu, akcelerovat také. Lepší by bylo kopírovat rozjezdem auto ob jedno před sebou, ale to už by byl velký sen. Stačí skutečně sledovat semafor a vůz přímo před autem. Jednoduchým postupem by došlo k obrovskému uvolnění stresu, kolony by se zkrátily a provoz by se zrychlil. Takže, pozor a pochodem vchod!