Čekat s motorem v chodu na volnoběh nebo vyjet a zahřívat auto za jízdy, to jsou dva opačné názory. Možná existuje třetí, nejlepší.
Zahřívání motoru před jízdou je samo o sobě téma, které řidiče v zimě zahřeje. Řečeno s nadsázkou samozřejmě, ale pohyb kolem auta se škrabkou umí krev v žilách jistě rozproudit. Auto samotné samozřejmě nezahřeje. Jsou dva tábory motoristů a odborníků, které tvrdí něco zcela odlišného. Jedna část řidičů doporučuje sednout do auta, nastartovat a ihned vyjet. Druhá skupina zase říká, že je třeba nechat auto na místě zahřát.
Zahřát motor auta před jízdou anebo za jízdy?
Možná že lze jít pomyslnou zlatou střední cestou. Jak dlouho trvá, než se motor zahřeje? Pokud se má pohonná jednotka dostat na ideální provozní teplotu, zhruba 90 stupňů Celsia, může to zabrat několik minut, v zimě samozřejmě více. Naftové motory se zahřívají pomaleji než benzínové. Záleží na stylu jízdy, ale dá se říct, že zahřátí zabere asi 10 minut od chvíle, co řidič vyjede. Jaký je tedy postup, čekat na místě, nechat ohřát auto anebo jet?
Zlatá střední cesta znamená, že řidič nastartuje, nečeká na místě a neohřívá auto staticky. Vůz se zahřeje jízdou, ta má ale svá pravidla a specifika. Není možné dynamicky zrychlovat. Je vhodné držet agregát v rozmezí 2 000 až 3 000 otáček u benzínové stroje, 1 800 až 2 500 otáček u naftového vozu. Jak dlouho je třeba čekat po nastartování, než je automobil připravený k jízdě?
Zahříváním na místě trpí řada dílů, experti nedoporučují
Oslovili jsme s dotazem servisního specialistu, pana Pavlíčka, který se zaměřuje na opravy evropských a japonských ojetin. „Pokud má auto správný olej, ten by měl být asi po deseti sekundách od startu rozdistribuován v celém systému. Starému nebo hodně viskóznímu oleji trvá proces o něco déle,“ říká odborník Pavlíček. „Každý komponent je pak omýván mazivem a auto se může dát do pohybu,“ doplňuje expert.
Na základě odborných komentářů je zřejmé, že není vhodné zahřívat auto v klidu, a to z několika důvodů. Bez zatížení jízdou je proces spalování bohaté směsi nepříznivý, auto není na toto konstruováno. To způsobuje vyšší emise výfukových plynů. „A také to může zkrátit životnost některých dílů,“ vysvětluje odborník Pavlíček, „provoz na volnoběh může přílišně zatížit systém výfukových filtrů. DPF GPF a katalyzátor.“
V nezahřátém motoru a výfuku se tvoří voda, musí se vypařit
Ohrožený je vůbec celý výfukový systém, voda v něm zůstane déle a pokud auto jede jen krátkou vzdálenost a auto se nestihne zahřát před vypnutí, zůstane tekutina v něm. Tvorba vody ve výfukovém potrubí při nízkých teplotách je přirozený proces. Musí ale dojít k zahřátí a odpaření nežádoucí kapaliny. Jinak hrozí koroze. Voda se může vytvořit i v motoru, a i tam platí, že je třeba agregát prohřát před vypnutím.
Voda v oleji způsobuje stárnutí maziva a jeho zhoršení mazacích vlastností. Voda znovu, tentokrát se jedná o stěny a kroužky válců. I tam může voda s přebytkem paliva způsobit potíže, zhoršit mazání a urychlit opotřebení motoru. Nespálené palivo končí v oleji a degraduje ho. Studený motor spalující bohatou směs produkuje značné množství karbonových usazenin, ty se hromadí v celím sacím systému a na ventilech.
Motor zahřát, ale za jízdy podle přesných pravidel
Dále je zde hrozba pro rozvodový řetěz, který je napínán olejovým napínákem. Běží déle volně, a tak může dojít k poškození. Pokud řidič zapne při statickém zahřívání i vyhřívání oken, zvýší se spotřeba energie, ale alternátor při nízkých otáčkách pracuje pod větší zátěží. Jak by měla začít a probíhat jízda a zahřátí?
Ideální je podle některých expertů přijít v zimě k autu a začít očištěním. Oškrábat led a námrazu ze zamrzlých oken, popřípadě je postříkat rozpouštěcím sprejem. Pak nasednout do auta, nastartovat a počkat 10 až 20 sekund. Pak se pomalu a opatrně rozjet. Udržovat motor v nízkých otáčkách, neakcelerovat agresivně. Nechat auto za jízdy prohřát asi desetiminutovou jízdou a teprve poté začít řídit tak, jak je motorista zvyklý.